Jak se chovat na železničních přejezdech

5. srpna 2015 v 23:59 | David |  Železnice
Není to tak dávno, co se mi v hlavě zrodil nápad, že bych mohl napsat článek o tom, jak se chovat na železničních přejezdech. Ale pak jsem si řekl: "Vždyť to je úplně jasné, není co vysvětlovat." Bohužel opak je pravdou, řidiči se na přejezdech chovat NEumí, což dokázala nedávná tragédie ve Studénce, která mě přinutila napsat tento článek. Pokud jste řidiči (ale i cyklisté a chodci), věnujte prosím chvilku času na přečtení tohoto článku, při dodržení uvedených zásad je velmi nízká pravděpodobnost, že k nějaké nehodě, a z nich vyplývajícím následkům, dojde.


Článek je takovým menším pokračováním právě toho minulého (Nehoda Pendolina ve Studénce). Původně jsem to plánoval tak, že toto bude součást onoho článku, ale jelikož jsem se více rozepsal, řekl jsem si, že vás nebudu více zatěžovat tolika informacemi a raději to napíšu do nového. Tak ho tu máte. :-) V následujících odstavcích jsou uvedeny nejčastější situace na železničních přejezdech a způsoby jejich řešení. Návod je zaměřen především na řidiče automobilů, poučení by si z něj měli vzít také chodci i cyklisté, týká se to jakéhokoliv typu (zabezpečení) přejezdu.

1.) Blížíte se k přejezdu, nebliká výstraha, případné závory jsou nahoře

Před vjezdem na přejezd se dobře rozhlédněte a ujistěte se, že na něj můžete vjet. Snažte se přejezd přejet tak, abyste na něm neuvízli, tzn. přímo na přejezdu nezastavujte, nepřeřazujte (prostě cokoliv, co by mohlo zastavení vyvolat).

2.) Blížíte se k přejezdu, bliká výstraha, závory ne/jsou spuštěny

V žádném případě nevjíždějte na přejezd! I když jste místní a víte téměř jistě, že vlak pojede třeba nejdřív za minutu. Nikdy nevíte, na železnici je možné všechno. Vlak může jet dříve nebo z opačného směru, příp. může jet vlak, který běžně nejezdí (vy ho neznáte).

3.) Neúmyslně jste uvízli na přejezdu

Teď se to dělí na dvě možné situace:

a) Výstraha je již v činnosti, příp. spadly závory
Snažte se co nejrychleji opustit přejezd! Pokud jsou na přejezdu závory, není problém je zvednout či rozrazit (to dokáže i rychle jedoucí cyklista). Jestliže se blíží vlak a vozidlo nemůžete odstranit z přejezdu, utíkejte pryč alespoň vy (do vzdálenosti min. 4 metrů od přejezdu). Pokud je to možné, vlaku dejte znamení "Stůj, zastavte všemi prostředky!" Neznáte? Učí se mj. v autoškolách, znamení se dává krouživým pohybem celé ruky (paže), mít navíc v ruce praporek či hadru je výhodné, ale určitě ne nezbytné. Pro jistotu se mrkněte na obrázek.

b) Přejezd není ve výstraze
Z druhé strany výstražného kříže či přejezdníku je číslo přejezdu ve tvaru "Pxxxx". Tohle označení nahlaste na linku 112, linka předá informaci nejbližšímu výpravčímu, který zastaví provoz. Pokud již není tolik času, slyšíte přijíždějící vlak, či se za nějaký čas dá přejezd do výstrahy, běžte co nejvíce naproti vlaku a strojvedoucímu dejte znamení "Stůj, zastavte všemi prostředky!" (viz bod a).

4.) Stojíte před přejezdem, který je ve výstraze, příp. jsou spuštěny závory

V tomto případě je důležité čekat na okamžik, dokud výstraha zcela neskončí! Průjezd vlaku neznamená, že už žádný jiný během třeba následujících pár (desítek) sekund nepojede. Právě může, po jiné koleji nebo z opačného směru. Ani zvednutí závor neznamená volnost přejezdu, závory mohou během pár sekund znovu spadnout. Důležité je si pamatovat základní pravidlo: červená má vždy přednost (v životě to máte někteří naopak, ale na přejezd se na červenou NEJEDE).

5.) Ostatní situace

Třeba se může stát, že přejezd není v provozu, to však nemusí jít jen tak lehce poznat. Třeba víte, že běžně na něm bliká bílé světlo a nyní ne (to taky může znamenat, že před chvíli přejezdem projel vlak). Pokud je přejezd opravdu v poruše, není třeba se bát, ale je nutné dbát zvýšené opatrnosti. O přejezdu v poruše většinou ví nejbližší výpravčí, který strojvedoucímu každého vlaku předá rozkaz, že před takovým přejezdem musí zpomalit svůj vlak na rychlost 10 km/h a opakovaně houkat. Riziko srážky je tedy velmi malé.

Pokud máte 10 minut času, určitě se podívejte na následující video, kde je vše výše napsané hezky prakticky ukázáno:


Kdyby vás napadla ještě nějaká situace, klidně se zeptejte v komentářích, rád odpovím a případně doplním do článku. S použitím tohoto návodu prakticky nemůžete mít problém. Stává se, že někdy to nemusí být chyba přímo řidiče, např. díky špatnému rozhledu (bujné vegetaci), umístění a provedení přejezdu atd. Kdybych vzal množinu 100 nehod na přejezdech, tak průměrně pouze za JEDNU z nich nemůže řidič, ale dopravce či železnice.

Drážní inspekce (statistiky, preventivní kampaň)

Když se na to podívám statisticky, tak loni se na železničních přejezdech udál přesně stejný počet nehod jako předloni - průměrně každý druhý den. Na první pohled graf vypadá dobře, počet nehod má průběžně spíše sestupnou tendenci. Avšak z pohledu počtu mrtvých došlo v roce 2014 oproti roku předcházejícímu k téměř dvojnásobnému navýšení! Alespoň zraněných bylo o něco méně. Nejvíce nehod a zároveň nejvíce usmrcených je na přejezdech zabezpečených pouze světelnou výstrahou.


Je to už nějaký ten rok zpátky, co Drážní inspekce vytvořila Preventivní kampaň zaměřenou na rizika spojená s pohybem lidí na železnici, kteří nějakým způsobem porušují zákon. Vzniklo celkem 12 motivů (určitě si prohlédněte i zbytek - viz odkaz výše), které ilustrují nejčastější rizikové situace na železnici a jejich negativní dopady. K železničním přejezdům jich je vytvořeno více, vybral jsem právě následující, který podle mě problematiku vystihuje nejlépe.


Závěr

Co říct závěrem? I na těch nejdokonaleji zabezpečených přejezdech dělají řidiče úmyslné chyby, které někdy mají opravdu fatální následky (třeba jako při nedávné nehodě ve Studénce). Jaká opatření dělat a jaká určitě ne, o tom jsem psal již na konci minulého článku. Každopádně si myslím, že není důvod k panice, železnice je druhý nejbezpečnější dopravní obor na světě (hned po letecké), je to především o lidském faktoru. Dokud se toto výrazně nezmění (nezlepší), nemusíme přijímat žádná drahá, ale účinná, opatření (teoreticky vůbec žádná).

A že to mají a budou mít řidiči opravdu na háku, dokazuje nové video v následujícím článku. Myslím si, že dalšího komentáře netřeba...


---

P. S. Dnešní anketa je ta stejná, jako v minulém článku: máte díky nehodě ve Studénce (2015) strach jezdit vlakem? V komentářích to můžete zdůvodnit (proč ano/ne). Jak hodnotíte úroveň zabezpečení přejezdů (obecně u nás v ČR)? Jak velkou roli v tom podle vás hraje lidský faktor? Riskovali jste někdy na přejezdu, ať už jako chodci, cyklisté nebo řidiči, příp. byli jste toho alespoň svědky (např. jako spolujezdec)? Jakékoliv přiznání určitě nebudu šířit dál, psát můžete anonymně. Pokud jste riskovali, zajímá mě, co vás k tomu vedlo? Pokud jste nenašli otázku, na kterou byste rádi odpověděli, můžete napsat cokoliv k tématu (železniční přejezdy a železnice). Předem vám děkuji za vaše případné reakce, užívejte léta! :-)

---

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNEK

 


Anketa


Komentáře

1 K. K. | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 12:18 | Reagovat

Vždycky, když jsme někam jezdili autem, tak táta před přejezdem zastavil. I když nesvítila světla. A tak nějak i teď, když třeba jen přecházím, se vždycky zastavím a pořádně se rozhlídnu. Přijde mi to samozřejmý. Ostatním očividně ne no.

Jinak vlakem se po nehodě ve Studénce jezdit nebojím, jako větší pravděpodobnost mi přijde, že mě na zelený na přechodu sejme nějakej magor autem. :-D

2 Nekra Nekra | 6. srpna 2015 v 12:29 | Reagovat

Tak za tenhle článek jsem rád (že je zvlášť, líp to vyzní), mám rád články s bezpečnostníma poučeníma, i kdyby to bylo "pořád dokola" . V ideálním světě s ideálními lidmi by ani nebyly potřeba, ale ideální lidstvo neexistuje.

1) To je záměr, že nerozlišuješ v tomto bodu přejezdy, které světla mají a ty, která ne? Přeci jen u těch s neblikajícími světly to navozuje víc dojem, že vlak nepojede, když neblikají. Zatímco nepřítomná světl ani blikat nemohou.

3) Díky za info, jak se dává znamení k zastavení. Mne to zatím nikdo neučil! I když k tomu jsem stejně skeptický, kvůli velké hmotnosti a z ní plynoucí setrvačnosti vlak na krátkou vzdálenost stejně není schopen zastavit, ať se strojvůce bude jakkoliv snažit, kyž by znamení viděl. I když to doporučovali i v nějakém starším drážním klipu :).

O tom, že závory jdou autem přerazit, jsem už slyšel (jak jinak, než v drážním klipu :) ). Jako cyklista bych se teda neodvažoval to napálit do závory, to už bych z něj spíš sesed a rozběh se s ním závoru podlézt nebo obejít.

O tom čísle jsem nevěděl taky, tady se člověk dozví věcí :D. Není 112 moc pomalé? Někde jsem slyšel, že když je to lokální (u nás v zemi), je rychlejší volat rovnou "záchranné složky" (150,155 a/nebo 158), protože na 112 to ještě někomu předávají a tím narůstá časová složitost. Což je naprosto logické, že řetězené spojení zabere delší dobu, než spojení přímé.

Video jsem zkouknul, avšak nepodařilo se mi ho ozvučit :(, nějak se mi podělalo ovládání zvuku na počítači. Ale připomělo mi to jiný drážní klipy, jako třeba ten s tou skvělou pravdivou a "hravou" větou "Lepší je ztratit minutu v životě, než život v minutě." :D.

Takže nehod je o něco méně, ale jsou horší (=závažnější)? To není pozitivní bilance. Více mrtvých při nehodách vůbec nemusí znamenat, že vlakama jezdí víc lidí.
Stejně mne překvapuje, že nejvíc nehod není na přejezdech BEZ světel i bez závor, jen značených křížem. I když ona ta neblikající světla opravdu vytváří větší iluzi bezpečí, než žádná světla.

Úroveň zabezpečení moc nezhodnotím, zatím jsem se setkal s přejezdy se závorama (a možná i s nějakým bez nich), se světlama i bez.
Z tohohle hlediska si myslím, že debilně postavený by byl přejezd někde v zatáčce/zatáčkách nebo se zarostým výhledem, hlavně bez značení, ale i s ním.
Prostě, když je přejezd na rovném přehledném místě a je na něj předem upozorněno, tak není nebezpečný přejezd, ale nanejvýš lidé ochomýtající se kolem něj, ať už pěšky, v autech nebo v tom vlaku.

Tak teď mne nejspíš zasype lavina virtuálních šutrů. Jo, riskoval jsem (kdysi). Bylo to někde na pěšině v přírodě, křížení stezky s tratí. Bez světel, se závorami, a mám dojem, že i bez těch šikmých červených čar na bílých obdélnících předem upozorňující na trať. Možná se tam závory ani nevytahovaly. Rozhlídnout na obě strany a když nic nejelo, tak jsem to přeběhl i s kolem.  Nebyl to takový ten "velký široký" přejezd, ale ale zas by bylo pokrytecky alibistický se tvářit, že "malý" přejezd se nepočítá.
I když stejně mi ti hazardéři na velkých silničních přejezdech připadají jako větší debilové, než co jsem dělal já :P.
Jo a co mne k tomu vedlo - asi netrpělivost a nedůvěra, že tam na tom zapadlým (odlehlejším) místě ty závory brzo zvednou, když nic nepojede.

Je v tom výše popsaném případě ještě nějaké jiné správné řešení, než otočit se s kolem a jet jinudy?

3 Nekra Nekra | 6. srpna 2015 v 12:31 | Reagovat

[2]:: Edit, myslel jsme číslo přejezdu (to je pro mne novinka), ne telefonní číslo 112.

4 Lisi Lisi | Web | 6. srpna 2015 v 17:07 | Reagovat

Zajímavý článek, netušila jsem, že byla i nějaká preventivní kampaň. Vlakem rozhodně strach jezdit nemám, spíše mě to i díky mojí DP fascinuje.

P.S.: To je schválně ten čas zveřejnění 23:59? Že to mohl být už i dnešní článek.

5 David David | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 22:02 | Reagovat

[2]:

Ad 1.) Celý návod je obecně na všechny typy přejezdů. Pokud to někdy vyzní jinak, má to vyvrátit právě ta větička před první situací. ;-)

Ad 3.) Každé snížení rychlosti vlaku může pomoct (menší škody na majetku a zdraví osob). Navíc pokud se jedná o nějakou lokálku, vlak se blíží k přejezdu rychlostí 40 - 50 km/h a má dobrý výhled, určitě stihne v pohodě zabrzdit. ;-)

Závoru netřeba rozrazit, jde velmi lehce zvednout. Závory nejsou ani tak fyzická překážka, ale hlavně psychologická. ;-)

Já jsem třeba slyšel, že je to fáma s tou 112. Toto číslo uváděli v poučeném 10min videu, samozřejmě je možné volat i 158. ;-)

Zdá se to nelogické, ale na přejezdech, kde jsou pouze kříže, je nehod o dost méně. Podrobněji zde:
http://www.dicr.cz/uploads/nehody/foto/TZ2015/TZ_2014_prejezdy_2013.male.png

A k tomu "hříchu": podlézat závory se nemá, ale pravděpodobně ses nevystavil velkému riziku. Asi šlo o lokálku, kde se štěstím projede motoráček jednou za dvě hodiny. Prostě pokud je to možné, zvolit náhradní cestu, pokud není jiné řešení, tak holt to risknout, ale není to něco, co bych nějak více doporučoval...

[3]: Označení přejezdů je celkem novinka. Není to tak dávno, co se to zavedlo.

----------

[4]: Jaké jsi měla nebo máš téma DP? :-)

To je schválně ve 23:59, článek jsem dopsal někdy kolem 22. h a nechtěl jsem ho ihned publikovat, tak jsem zvolil tento pěkný čas. :-D

6 David David | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 22:06 | Reagovat

[2]: V první reakci je špatný odkaz na statistiku (je to pro rok 2013), správný je tento:

http://www.dicr.cz/uploads/nehody/foto/TZ2015/TZ_2014_prejezdy_2014.male.png

7 Nekra Nekra | 6. srpna 2015 v 22:49 | Reagovat

[5]:: No é, napadlo mne, že až tam někdy pojedu a nebudu mít co "lepšího" dělat, tak bych to mohl spočítat. Prostě sednout na den u toho přejezdu a zaznamenávat, kdy projedou vlaky a kolikrát se zvednou a spadnou závory :D. Čeče, bez tvýho článku by mne ani nenapadla taková blbost, že by se takovým způsobem dalo strávit asi půl dne (ono by to bylo víc, ale ne zas celý - ráno přijet, večer odjet).

Víš co, čekal jsem jestli mi napíšeš, kterýho nádražáka a na kterým telefonním čísle v takovým případě buzerovat, že tam na křížení s pěšinou nezvedli závory :D. Chtít po nich nápravu by přece kromě otočení kola bylo také "správné  řešení".

Špatný? Jestli to dobře chápu, tak to jsou údaje ze dvou po sobě jdoucích let. Mechanické závory jsou co? A taky, jsou ty věci disjunktní? (Prtože někde mohou být světla I závory. Je obojí dohromady shrnuto v kolonce "mechanické závory"?)
Hlavně jestli jsou ty řádky disjunktní, tak mi to přijde fakt divný (překvapivý), že na přejezdech s křížem počet nehod klesl, zatímco u světel stoupl a u závor stoupl dost výrazně (z 17 na 30, to je téměř dvojnásobek). Fakt divný.

8 David David | E-mail | Web | 7. srpna 2015 v 16:08 | Reagovat

[7]: Když mi napíšeš přesné místo nebo traťový úsek, klidně ti zjistím, kolik tam toho jezdí. A třeba i dohledám, kdo má ty závory na starosti. :-D

"Závory" podle mě budou světla + závory, světla jen světla, kříže jen kříže a mechanické závory jsou něco jiného, jedná se o nejstarší typ přejezdz, závory nefungují automaticky, nýbrž se ovládají ručně (točením kliky). ;-)

9 Lisi Lisi | Web | 7. srpna 2015 v 17:13 | Reagovat

[5]:Už pro mě platí měla. Šlo o rychlovlaky.

10 Nekra Nekra | 7. srpna 2015 v 21:55 | Reagovat

[8]:: Zatím nenapíšu. Kdybych se tam přece jen někdy rozhodl hlídkovat, tak věřím, že bys to poznal podle fotek nebo čísla přejezdu :).
Co mne ale štve, že se mi zatím nepovedlo vyhledat jízdní řád nákladních vlaků. Všechny vlaky tam projíždějící by snad měly být ze sjednocení množin "osobní" a "nákladní". Osobní se dohledají snadno z jídzních řádů, u nákladních je to horší. Povedlo se mi najít něco, co by měl být jízdní řád nákladních, ale je to zašifrované jakousi nádražáckou šifrou. Třeba k ní půjde najít i návod.

Já bych od toho naopak čekal, že "závory" znamená "přejezd se závorami bez světelné výstrahy". Na jaké železničářské úvaze/znalosti je založeno tvoje vyvozování, že jde o závory se světlama?

Že existujou závory na kliku vím, ale ve výše odkazovaných tabulkách mi připadá jaksi navíc (až zbytečné) rozlišovat závory na kliku a ty druhé (elektrické?, na fotobuňku?). Když tam jsou čtyři řádky, tak největší smysl bych viděl v rozlišení na 4 kombinace podle toho, zda to má světla a zda to má závory - takže čtyři kategorie "se světly a závorami", "se světly bez závor", "bez světel se závorami", "bez světel i bez závor" (což je myslím ten kříž, označení, že tam je trať).

Vynechat jednu z těch čtyř kategorií a jinou dělit na dvě další mi takhle nedává smysl. Se statistikami, že ta vynechaná kombinace je hodně málo zastoupená, bych to možná skousnul, ale to k tomu nebylo.

11 David David | E-mail | Web | 8. srpna 2015 v 16:59 | Reagovat

[10]: Existuje jedna stránka, kde jsou nákresné jízdní řády, ve kterých jsou zakresleny všechny vlaky (osobní i nákladní). Je to taková plachta plná čar. Máš pravdu, že člověk se musí naučit v tom číst, fakt je to taková menší šifra. :-D

Jednoduše jsem to vyvodil ze svých znalostí a zkušeností, železnice je mým velkým koníčkem. :-) Přejezd "závory bez světel" neexistuje. Existují pouze "mechanické závory" (bez světel). Je to jednoduché. Závory, které se používají u přejezdů "závory + světla", by nemohly být samostatně, protože by tam chyběla indikace o tom, že ty závory spadnou. Zato součástí přejezdu "mechanické závory" je předzvaneč, který cinkáním indikuje, že závory půjdou dolů. Závory následně padají velmi pomalu. Určitě by šlo něco vymyslet i ke klasickým závorám, ale bylo by to zbytečné. Mechanické závory se používají opravdu výjimečně (vidíš, že v roce 2014 jen 2 nehody), u nás v okrese je jeden nebo dva kusy, ve zbytku republiky je toho víc. Nevýhodou je, že závory se musejí dát dolů třeba 5 minut před průjezdem vlaku, po projetí nejdou hned nahoru. Obsluha totiž musí zjistit, že vlak projel celý a až poté je zvednout. Najdeš je většinou na tratích s menším provozem. Technologicky se tedy nevyplatí, nově se už nezřizují, spíše se pomalu a jistě ruší, v naší obci je ještě máme. :-)

12 Nekra Nekra | 8. srpna 2015 v 17:27 | Reagovat

[11]:: Ne, našel jsem nějaký tabelovaný jízdní řády nákladních vlaků v dané oblasti. Akorát tam nejsou hezky časy, ale nějaká čísla. Zatím prosím neprozrazovat, možná v nějakým dalším vyhledaným souboru ty vysvětlivky budou (ještě jsem ho nepřečet).

Tak by světla mohl nádražák zapnout, než by zatočil kličkou :D. Prostě pod slovem "závory" si představím závory a neřeším, jestli je ručně spouští nádražák kličkou, nebo nějaké moderní čidlo, prostě v obou případech to jsou závory. Ale s implikací "Pokud jsou závory bez světel, tak jsou mechanické (ručně ovládané)" a předpokladem, že je pravdivá, to je jasnější. :)

To jsem nevěděl, že se ruší. Tak snad tam, kde jsem ho viděl, ještě je.

No jo, jenže tím, vlastně upozorňuješ na něco, co jsem si předtím taky neuvědomil a výsledky jsem intepretoval ne zcela správně. Do toho počtu nehod se nepromítá jen jakási "bezpečnost" nebo "blbuvzdorná bezpečnost" daných zabezpečovacích prvků, ale i četnost jejich výskytu. Takže to, že na přejezdech se světly (a asi bez závor, pole interpretace) bylo loni víc nehod než na těch bez světel i bez závor nemusí znamenat, že jsou bezpečnější, může to být taky přidáním světel k některým přejezdům, čímž se zvedne podíl těch se světly (a tedy i šance, že když vlak havaruje na přejezdu, že ten bude mít světla).

N_1+N_2+N_3+N_4=N
n_1+n_2+n_3+n_4=n

n_i/N_i

Takže vlastně bezpečnost onoho "zabezpečení" by se měla přepočítávat na jejich počet (výskyt). Velký N ka jsou počty těch 4 variant zabezpečení v ČR (četnost), malý n ka počet nehod na přejezdu se zabezpečením příslušného druhu za časové období (v použitých případech by to byl jeden rok).

13 Nekra Nekra | 8. srpna 2015 v 17:31 | Reagovat

Jo ještě: To se někdy stalo, že projela jen část vlaku a kus zůstal uvízlý na přejezdu? :o

14 Pufflie Pufflie | E-mail | Web | 9. srpna 2015 v 11:00 | Reagovat

Tento článek je opravdu velice nápomocný. Minimálně to s gestem na zastavení vlaku jsem netušila :-)

15 David David | E-mail | Web | 9. srpna 2015 v 15:19 | Reagovat

[12]: Když mi na e-mail pošleš onu stránku/soubor, pokusím se ti poradit. Pravděpodobně jde o sešitový jízdní řád nákladních vlaků pro strojvedoucí. Ač se to na první pohled nezdá, jsou tam ty časy s přesností na půl minuty (takhle se na železnici jezdí). ;-)

K přejezdům: chápu, že laikovi to může vyznít jinak, než jak to ve skutečnosti je. Pro jistotu to tedy raději znovu zopakuji, jaké jsou typy přejezdů:
a) přejezd bez zabezpečovacího zařízení (výstražné kříže)
b) přejezd se světelnou signalizací
c) přejezd se světelnou signalizací a závorami
d) přejezd s mechanickými závorami (ručně ovládanými)

---

[14]: Díky. Jsem rád, když se čtenář dozví něco nového a může to pak využít v praxi. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama