Splněný dětský sen (2/2)

20. května 2017 v 20:00 | David |  Deník
V předchozím článku jsem psal o tom, jak jsem se stal plnohodnotným signalistou, jaké byly první samostatné směny a také jak jsem se připravoval ke zkouškám na výpravčího. Dnes budu v ději pokračovat, dostanu se až do současnosti a navíc uvedu výhled do nejbližší i vzdálenější budoucnosti...



Na začátku února přišel zásadní zlom v plánu výcviku. Na konzultaci jsme byli dotázáni, zda bychom nechtěli o měsíc zkrátit kurz (tedy z konce března na konec února). Hlavním důvodem bylo údajně to, že jsme dosahovali výborných výsledků v průběžných testech. S kolegou jsme souhlasili, kolegyně nikoliv. Tím jsme si na sebe ušili bič. Po zbytek února to byla z mé strany dost intenzivní příprava, protože nadále jsem chodil do práce, dokonce jsem na jedné směně zacvičoval budoucí signalistku.

V pátek 24. února 2017 nastal den D 1/2. Oproti zkoušce na signalistu, kde byl test a ústní v jednom dni, tak tato zkouška byla vzhledem k rozsahu rozdělena do dvou dnů. Test měl 60 otázek z dopravní části a 45 otázek z technické části. Pár otázek mě překvapilo, s většinou jsem se ale již setkal. Z každé části jsem měl myslím dvě chyby, na 80 % to bohatě stačilo. V neděli jsem si užil poslední směnu jako signalista a v úterý 28. února se vydal na ústní část (den D 2/2). I s krátkými přestávkami zkoušení trvalo kolem 6 hodin (4 h doprava, 2 h technika), bylo to opravdu náročné. V případě dopravní části to bylo zkoušení pomalu článek po článku předpisu, v technice to bylo mnohem pohodovější a ještě se zkoušející nedostal úplně ke všemu, protože byl časově tlačen ostatními kolegy. Po ukončení zkoušení se 3členná komise shodla na tom, že zkouškou jsme prošli. Ale pozor, v žádném případě jsme ještě nebyli plnohodnotnými výpravčími, za necelé dva měsíce nás čekala praktická zkouška.


V pátek 3. března 2017 jsem nastoupil první zácvikovou směnu ve stanici Hnojník. V tomto režimu jsem byl zhruba 1,5 měsíce. Znamenalo to, že jsem pracoval jako plnohodnotný výpravčí, ale pod dozorem kolegyně, která měla za nás oba plnou odpovědnost. Jak jsem do toho postupně dostával, tak jsem zjistil, že plno věcí ještě nevím, neumím. Mnohé se člověk naučí až praxí, žádný předpis to nedokáže. Oproti signalistovi má výpravčí mnohem více starostí a povinností. Měl jsem tzv. plán přípravy, ve kterém jsem měl pro každou směnu stanoven náplň práce (zjednodušeně úkoly), např. jak obsluhovat zabezpečovací zařízení běžnou obsluhou, při poruchách, jak postupovat při výlukách, mimořádnostech atd. Do toho jsem se zúčastňoval školení, musel se připravovat na zkoušku z prodeje jízdenek (ČD). Tu jsem úspěšně vykonal 16. března v Olomouci. Zvlášť bych vyzdvihl práci jedné zkoušející, která se ptala velmi neotřelým a zábavným způsobem (to by bylo na samostatný článek, třeba napíšu).

Zhruba v půlce dubna jsem měl hotové skoro všechny zkoušky, zbývala už jen ta poslední - praktická zkouška na výpravčího (tzv. autorizace). Autorizace se konala ve čtvrtek 20. dubna 2017. Ráno přišel předseda komise a v 7:15 dal pokyn k zahájení zkoušky. Kolegyně mi předala směnu a já poprvé pracoval zcela na sebe, byť pod dohledem komise. Věnoval jsem se dopravě a během toho jsem musel zodpovídat zvídavé dotazy komise (hlavně ohledně poruch a mimořádností a vše kolem toho). Nebylo to nejhorší, průběžné přezkoušení týden předtím bylo mnohem těžší. V 11:25 jsem předával směnu kolegyni zpět. Autorizace byla úspěšná, stal se ze mě plnohodnotný výpravčí! :-)


První samostatnou směnu jsem měl hned v sobotu 22. dubna. A stejně jako u signalisty, i v tomto případě to byl opět velký nezvyk, když za mnou nikdo neseděl a musel jsem si poradit sám. Avšak i zde platí, že kdyby bylo potřeba, ochotně poradí kolegové výpravčí ze sousedních stanic. Ano, oproti Lískovci je výpravčí v Hnojníku zcela sám. Práce výpravčího mě opravdu baví, je to splněný dětský sen. Je až neuvěřitelné, že výpravčí, které si pamatuju odmalička z nádraží v Dobré, kam jsem se jezdil častokrát dívat, se staly mými kolegyněmi. Za tu dobu se osazenstvo stanice výrazně nezměnilo, podobné je to i v okolních stanicích.

A co mě čeká dále? V Hnojníku musím strávit minimálně tři měsíce, pak se můžu zacvičit v jiných stanicích (takový zácvik je už záležitostí pár směn). Další v úvahu přichází domovská Dobrá, kde je větší provoz především díky nákladní dopravě z/do automobilky Hyundai. Potom se uvidí. Příští týden mě čeká 3denní základní kurz na obsluhu nejmodernějšího typu zabezpečovacího zařízení (pro znalé: JOP) až v Brně. Kurzu, na který chodí většinou výpravčí s praxí i několik desítek let, se zúčastní se člověk měsíc po zkouškách. :-D Jinak se svým vzděláním by byla nesmírná škoda zůstat jen na úrovni výpravčího. Jak už víte, můj nejvyšší cíl je konstrukce jízdních řádů. Mám i záložní varianty, protože dnes nemá člověk skoro nic jisté. Základ je, aby to úzce souviselo s železnicí a hlavně bavilo. Tak to je asi tak vše, o dalším vývoji vás budu opět informovat, až se uděje něco nového a zajímavého. :-)

---

P. S. Pokud se mezi vámi nachází železniční nadšenci, kteří by rádi pracovali na železnici jako signalisté, výpravčí atd., určitě neváhejte ani sekundu. O provozní zaměstnance je v současnosti velká poptávka, minimálně v našem oblastním ředitelství Ostrava. Nejenže je aktuálně nedostatek takových zaměstnanců, navíc do 5 let by měla odejít velká část výpravčích do důchodu a překvapivě je zatím nemá kdo nahradit. Kdybyste potřebovali pomoct (informace, kontakty), obraťte se na mě v komentářích či skrz kontaktní formulář dole v zápatí. Držím palce! :-)

P. P. S. Věděli jste, že železniční stanice Hnojník se v letech 2009 a 2011 dostala do finálové desítky soutěže o nejkrásnější nádraží České republiky? Bohužel ani v jednom případě soutěž nevyhrála. Jak se vám líbí naše nádraží, které nápadně připomíná sousední stanici Dobrá u Frýdku-Místku? :-)

---

NAVAZUJÍCÍ ČLÁNEK


TIPY NA ČLÁNKY

 


Komentáře

1 Městoběžnice Městoběžnice | 22. května 2017 v 21:58 | Reagovat

Blahopřeji! Zajímavé, nikdy jsem netušila, co se děje v zákulisí železnice. Ať se v nové práci daří.

2 David David | E-mail | Web | 22. května 2017 v 22:24 | Reagovat

[1]: Díky moc. :-)

3 Klára ♥ Klára ♥ | E-mail | Web | 26. května 2017 v 12:36 | Reagovat

Jé tak to gratuluji, to je pěkné, když si člověk plní své sny! Jen tak dál a přeju hodně štěstí ať stoupáš :)

4 David David | E-mail | Web | 26. května 2017 v 14:50 | Reagovat

[3]: Děkuji. :-)

5 Leník Leník | Web | 31. května 2017 v 11:02 | Reagovat

Mám taky moc ráda vlaky. Několikrát týdně mě dopravují na koně. Což je super, autobus tam nejezdí.
Přeji ti, aby tě prace naplňovala a bavila !
Těším se na další článek ze světa železnic :-) :-) :-)

6 David David | E-mail | Web | 31. května 2017 v 12:28 | Reagovat

[5]: Díky. :-)

7 Mike Mike | Web | 31. května 2017 v 15:33 | Reagovat

No tak gratuluju! A držím palce do budoucna! :-) S tvým nadšením pro železnici bych to viděl na brzký příkrý kariérní vzestup! ;-) :-D

8 David David | E-mail | Web | 31. května 2017 v 16:15 | Reagovat

[7]: Nejedna kolegyně mě už vidí na generální ředitelství. :-D Stoupat chci, ale určitě ne do nejvyšších pater. Jinak díky. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama