Dovolená: Kanárské ostrovy (2/2)

26. srpna 2018 v 20:00 | David |  Deník
A máme tu slíbené pokračování předchozího dovolenkového článku. Minule jsme se dostali do 3. dne, resp. 4. dne v pořadí, neboť první den byl označen jako "nultý". Takže pro dnešek nám zbývá šest dní, ale nemusíte se děsit. Již nyní vím, že článek bude o něco kratší, především nebude obsahovat velkou "předmluvu" jako minule a půjdeme rovnou na věc. Pokud jste zvědaví, co přinesly zbylé dny, jak dopadl celodenní výlet (zdali se potvrdila slova delegátky), pokračujte dále, vše se dozvíte. :-)


Den čtvrtý - neděle, 1. července

Jelikož jsem měl půjčené kolo ne na jeden den, ale na 24 hodin, tak jsem toho využil a hned po snídani se vydal na druhý geocyklovýlet. Říct si "ještě zajedu tam, to je kousek," je velmi nebezpečné. Podívat se blíž k větrným elektrárnám a najít jeden poklad pro mě znamenalo nekonečnou cestu, plno sil, ztrátu několika litrů potu atd. Dokonce několikrát jsem musel jít pěšky vedle kola, což u mě vůbec není ve zvyku. V konečném důsledku jsem měl i časovou ztrátu. Kolo jsem vracel asi 15 minut po stanoveném termínu...


V půjčovně mi Čech řekl, že na mé pouštní túry bych měl lepší tzv. fatbike, což je kolo s hodně tlustými plášti, já tomu říkám TRAKTOR. Ptal jsem se, proč s tímto do pouště, to pojede ještě hůře ne? Naopak prý by se mi jelo lépe díky rozložení hmotnosti. Nu nevadí, tak třeba příště. Pravda, že mě Čech lákal, ať seženu další lidi a můžeme společně vyrazit na nějakou túru z nabídky.

Odpoledne téhož dne bylo fotící. Fotil jsem si každý kout pokoje, hotel, jeho okolí. Vydal jsem se na prohlídku města, samozřejmě taktéž s foťákem.



Večer na baru mi barmanka ochotně pózovala. :-) Neměla kam spěchat, žádná fronta. V největším ruchu byla fronta až ven.

Den pátý - pondělí, 2. července


I když jsem měl odjezd (resp. odlet) až ve čtvrtek, rozhodl jsem nakoupit suvenýry právě v pondělí. V úterý mě čekal celodenní výlet a ve středu jsem se už nechtěl stresovat. Zašel jsem tedy do takového "centra", kde najdete snad vše - obchody, restaurace, kadeřnictví, bankomaty, půjčovny aut i kol atd. Obchodníci jsou jedním slovem STRAŠNÍ! :-D Vůbec nenechají v klidu nakupovat, pořád se na něco ptají, pořád něco vnucují, dávají "super" nabídky (jedno triko za 20 €, ale když koupíš dvě, to druhé máš za 13 €) atd. apod. Tak jsem něco nakoupil a byl jsem rád, že to mám za sebou.


Při odpoledním koupání byly velké vlny. Pamatuji si taky, že tam byl velmi přísný plavčík. Stačilo, aby byla vyvěšena žlutá vlajka (výstraha) a nějaké dítě bylo samo daleko od břehu, ihned začal pískat a naváděl ho zpět. Vůbec nechápu, že rodiče si nechají skoro uplavat malé dítě...

Večerní prohlídka okolních pláží, o této 100% písečné byla zmínka první den.

Den šestý - úterý, 3. července


Na úterý jsem se velmi těšil, protože mě čekal celodenní výlet na katamaránu na ostrov Lobos. Odjezd od hotelu byl kolem 9. hodiny. Supermoderní autobus nás vezl do přístavu Corralejo na severním cípu ostrova, tzn. jeli jsme ještě dál než na letiště. Vzdálenost kolem 90 - 100 km jsme zvládli asi za 1,5 hodiny.

Při nástupu na katamarán byl trochu zmatek. Stály tam dva. Nejdříve mě poslali ke druhému (vzdálenějšímu), ale nakonec mě vrátili k prvnímu. Tak jsem si říkal, že snad sedím na tom správném. Vypadalo to však, že ano.

Ostrov Lobos v pozadí.

Náš průvodce (není na fotce) s námi mluvil španělsky, německy, anglicky, dokonce myslím i francouzsky. Což se mi líbilo, pokud jsem něco nerozuměl anglicky, měl jsem druhý pokus u němčiny. V poklidu jsme pluli směr ostrov Lobos. Připluli jsme téměř k němu. Dostali jsme možnost koupání a krmení ryb. Následně jsme poobědvali (z reklamního letáku se potvrdilo "pohostinná posádka") a přestoupili na malý člun, kterým nás nadvakrát nebo natřikrát dopravili na samotný ostrov.

O jídlo a pití nebyla nouze.

Moje maličkost na ostrově Lobos. :-)

Výhled z jednoho pořádného kopečku na ostrově.

Cesta zpátky. POZOR, toto není fotomontáž. Fotka absolutně bez úprav, až na ten copyright. Tak krásné moře tam bylo, na mou čest!

Výlet to byl povedený, akorát mi neseděly slova delegátky "pro mladé". Většinu osazenstva tvořili důchodci, já byl jeden z nejmladších.

Sotva jsem dojel na hotel, za chvíli byla večeře. Při večeři jsem se seznámil s Češkou, která měla stejný turnus jako já. Celkem mi vadilo, jak mi pořád říká "dobrý den" a vyká mi, tak jsem se rozhodl, že se s ní konečně seznámím. Hned jsem řekl, že snad si nebudeme vykat, když jsme +- stejný ročník. :-D Při večerním pokecu i s její babičkou, se kterou tam byla, jsem se dokonce dozvěděl, že slečna je o rok starší. Mně prý tipovala více (klasika).

Den sedmý - středa, 4. července


Předposlední den zájezdu. Koupat jsem se byl jak dopoledne, tak i odpoledne. A protože to byl poslední koupací den, strávil jsem v oceánu opravdu dlouho. Ještě jsem nezmínil teplotu moře. Na první kontakt mi přišlo studené, ale jakmile jsem se ponořil, přišlo mi teplé tak akorát a dokázal jsem v něm vydržet opravdu dlouho. Jakmile jsem se šel ohřát na pláž a pak znovu skočil do vody, už jsem tam tak dlouho nevydržel.

Dlouhý čas strávený při koupání a také potápění přinesl své ovoce. Poprvé a naposled jsem narazil na zajímavou mořskou potvoru, a to na maličkého rejnoka. Snažil se mi uplavat, ale já se nedal. Potkat dospělého, tak to se asi fakt bojím. Jinak zase byly velké vlny, které mám fakt rád. Opět to znamenalo vyvěšení žluté vlajky a neukázněné plavce, resp. přísného plavčíka. Škoda, že jsem nezažil vyvěšení červené vlajky, což by znamenalo zákaz koupání.


Den osmý - čtvrtek, 5. července


Den D - odlet domů. Po snídani jsem měl spousty času do 11 hodin, kdy jsem musel odevzdat klíče od pokoje. Balil jsem se pomalu a jistě. I když jsem plno věcí vyhodil, některé mi přibyly (např. suvenýry). Podle orientační váhy to vypadalo, že mám zavazadla +- stejně těžká jako minule. Poté mi ve váze došla baterka...

Krátce před 11. hodinou odevzdávám klíče od pokoje. Autobus měl pro nás přijet až ve 13 hodin. Takže bych to nazval dvě hodiny nudění, i když jsem byl s Češkami. Seděli jsme u recepce, potom jsme šli na čaj, ale nakonec to nějak uteklo. Přijel autobus. Oproti minule byl podstatně menší, skoro až mikrobus. To by nevadilo, byla to tak trochu jízda hrůzy. Sebemenší nerovnost šla hned poznat hlasitou ránou. No, byl jsem rád, že jsme v pořádku dorazili na letiště.

Na letišti jsme se hned postavili do fronty na odbavení a asi půl hodiny čekali, než přijde obsluha. Mezitím jsem si na jedné letištní váze zvážil kufr a mohl jsem být v klidu, bylo to kolem 14,5 kg. Po odbavení opět bezproblémová bezpečnostní kontrola. Následně nákupy v obchodech, oběd v bufetu a čekaní na naše "éro". Už v hotelu jsem zjistil, že poletíme úplně tím stejným jako minule, za což jsem byl rád.



Do letadla nastupovala šílená kolona cestujících (letadlo má kapacitu 212 cestujících). Opět jsem měl štěstí a měl místo u okna a ještě na levé straně letadla, což znamenalo krásný výhled na západ Slunce. Seděl jsem asi v 5. řadě a oproti letu tam (25. řada) jsem měl mnohem více místa na nohy, což mě potěšilo. Když už to vypadalo, že budeme startovat, tak jsme se dozvěděli, že kvůli stávce leteckých dispečerů ve Francii budeme ještě stát asi 50 minut. Přišlo mi to celkem absurdní, neřeknu, kdybychom stáli na letišti v Paříži...

Nakonec jsme teda odletěli s více jak 2,5hodinovým zpožděním. Až doma jsem se dozvěděl, že jsme neletěli běžnou cestovní rychlostí 828 km/h, ale dokonce i 950 km/h, což ve výšce 10 km nejste schopni poznat. Díky tomu a časové vatě samotné linky jsme v Praze přistáli se zpožděním 1,5 hodiny. Slušný výkon. Sice mi díky tomu ujel poslední vlak, ale já domů nespěchal.



Den devátý - pátek, 6. července


Jelikož jsme přistáli ve 23:45 hodin, zavazadel jsme se dočkali až po půlnoci, proto pokračuji dalším (posledním) dnem. Počítejte, že v Praze budete čekat na kufry mnohem déle (min. půl hodiny, než se objeví první kufry).

I když mi ujel poslední vlak, měl jsem v záloze autobus, abych nemusel čekat na první ranní vlak. Autobus jel ze Zličína ve 2:25 hodin ráno. Na Zličín jsem jel s asi třemi nebo čtyřmi přestupy, ale musím pražskou MHD pochválit za včasnost a spolehlivost. Hlavně ty krátké intervaly i uprostřed noci, to u nás na Ostravsku neznáme...

Cesta autobusem relativně v pohodě, sice to nebyl ten nejlepší a nejpohodlnější autobus, ale zažil jsem už i horší. Evidoval jsem i několik dopravních přestupků řidičů, z toho dva závažnější. Když vám řeknu, že řidiči byli Poláci, asi to nikoho nepřekvapí. :-D


První pocity po příjezdu do Ostravy: je tu tepleji jak na Kanárech, dusno, chybí mi tu vítr! Na Kanárech bylo opravdu větrno, důkazem byly větrné elektrárny, u kterých jsem byl. Po příjezdu autobusu jsem spěchal na osobní vlak směr Frýdek-Místek, který mi jel zanedlouho. A z Frýdku ještě motoráčkem do mé rodné vesnice.

Všude dobře, doma nejlépe.

---

P. S. Tak to je z mé krásné dovolené úplně vše. Kanárské ostrovy mohu vřele doporučit! Jestli máte jakékoliv otázky, určitě se ozvěte, když to uznám za vhodné (půjde o užitečné informace), zároveň to doplním do článku. Jinak pokud jste to již nepsali k minulému článku, můžete odpovědět zde: byli jste již na dovolené nebo to teprve plánujete? Jestli jste již byli, můžete napsat ve kterém letovisku, jak se vám tam líbilo, nějaké zážitky, nebudu se zlobit ani za odkaz na článek. Předem děkuji za jakékoliv ohlasy, užívejte poslední zbytky letních prázdnin a léta! :-)

---

PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK

 


Anketa


Komentáře

1 jmenuju-se-sacharin jmenuju-se-sacharin | E-mail | Web | 28. srpna 2018 v 19:34 | Reagovat

Tak jsem se doklikala a zjistila proč a jak zrovna Kanáry. Chtěla jsem v dobrém závidět, ale... :-D "První pocity po příjezdu do Ostravy: je tu tepleji jak na Kanárech, dusno, chybí mi tu vítr!" - Tepleji tady, než na Kanárech? Větrno? Nejedu tam, zmrzla bych určitě. :D
Ale jsem ráda, že sis dovolenou užil. :-)

2 David David | E-mail | Web | 28. srpna 2018 v 19:44 | Reagovat

[1]: Chválím, že ses dostala až sem. :-)

Pokud jsi zimhouřivá, tak pro tebe by to nebylo, hlavně kvůli větru. Já jsem byl spokojen, kolegyním to vadilo. :-D Protože ony rády jezdí do Egypta a podobných "přehřátých" destinací. Nic pro mě, já bych se tam uvařil. :-D

Kanáry mají právě tu výhodu, že celoročně je tam +- stejná teplota kolem 20 - 25°C. Takže není to jak u nás, chvilku vedra, chvilku ochlazení a pořád dokola... Takže dobrá dovolená spíše na zimu. :-)

3 Leník Leník | Web | 30. srpna 2018 v 22:52 | Reagovat

Ty větrné elektrárny na poušti mě hodně překvapily O_O
Vypadá to, že sis to tam moc užil :-), což je super!
Chystáš se příští rok podniknout další podobnou cestu?

4 David David | E-mail | Web | 30. srpna 2018 v 23:09 | Reagovat

[3]: Elektrárny se tam opravdu uživí, protože na ostrově je hodně větrno. :-)

Jinak ano, příští rok bych se chtěl zase někam proletět, ale spíše úplně někam jinam. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama